fouskův mlýn

Tipy na výlet

Kolem Stařeckého potoka do Třebíče

Obec Stařeč se nachází asi 6 km západně od Třebíče v nivě Stařeckého potoka. Její jméno je odvozeno od podstatného jména starek (mlýnský) a první písemné zmínky jsou z roku 1598. V současnosti má 987 obyvatel a požívá výhod malé vesnice u většího města. Stařeč se v důsledku stavební uzávěry podél trasy vysokého napětí z Dukovan do místní rozvodny nikdy s Třebíèí nespojí. Sdružení obcí Stařeckého potoka usiluje o udržitelný rozvoj mikroregionu. Fouskův mlýn byl postaven v předminulém století za vesnicí na úpatí hráze Pastvišního rybníku (řečeného Fousek). K vesnici se dostaneme po 800 m dlouhé polní cestě. První vesnické stavení je nově zrekonstruovaná hospoda u koupaliště. Dál můžeme pokračovat na náměstíčko a okolo Králíkova mlýna (dnešní pila) pešky nebo na kole údolím potoka směrem k Třebíči. Cesta se vine podél břehu ve stínu starých stromů až k borovinskému rybníku a následně Libušiným údolím do centra Třebíče. Libušino údolí je součástí mohutného lesoparku na jihozápadě města s vybudovanými vycházkovými okruhy.

Městem Třebíč

Městem Třebíč První zmínky o Třebíči pocházejí z roku 1277. V současnosti má město 41 tisíc obyvatel a není ani velké, ani malé. K jeho mohutnému rozvoji došlo během stavby Jaderné elektrárny Dukovany v letech 1978 až 1982, kdy vyrostlo několik panelových sídlišť a byl likvidován celý jeden kvadrant staré zástavby v centru, z čehož se město urbanisticky vzpamatovává dodnes. (Ne náhodou byl věnován první díl cyklu České televize "Jizvy měst" o brutálních zásazích do urbanistické tváře měst právì Třebíčí.) Další budovatelské plány naštěstí zastavila společenská změna v roce 1989, a proto nemohla být započata demolice baráčků židovské čtvrti. Naštěstí. V roce 2003 byla právě enkláva Židovské čtvrti, unikátní spleť uliček a domků s atmosférou, jako by vypadla z Foglarových Stínadel, zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a přitom to není tak dávno, co byl ve "Staré synagoze" sklad ovoce a zeleniny. Spolu s ghetem se ocitla na seznamu i třebíčská bazilika sv. Prokopa, postavena v ranně gotickém slohu. Silueta třebíčského valdštejského zámku s bazilikou neodmyslitelnì patří k několika symbolům města. V zámku sídlí Západomoravské muzeum, jehož součástí jsou světově prosnulé sbírky betlémů, fajek a vltavínů. Právě existence basiliky a dochované židovské čtvrti, jak se říká na pětníku, je důvod proč byla Třebíč zapsána do seznamu UNESCO. (Málo kdo ví, že nejvíce památek UNESCO v České republice je právě v kraji Vysočina). Ti, co mají opravdu romantické srdce a citlivou duši, by měli krátce před západem slunce navštívit dochovaný židovský hřbitov ze 17. století . V "Třebíčské nudli" (výraz ze slovníku hledačů ), což je úzký pás kolem Třebíče, se nalézá jedno z mála nalezišť vltavínu na světě. Tyto porézní kameny vzhledu pivního skla vznikly přetavením horniny pravděpodobně po dopadu meteoritu. A zvláště na podzim můžeme na polích kolem Třebíče vidět šílené lovce těchto minerálů, jak s nohami od bláta, procházejí v dešti zoraná pole. Mimochodem Třebíč leží na prvohorním platonu, což je pěkně vidět na geologické mapě České republiky a má přirozené vyšší pozadí radioaktivity. Je dobrým zvykem všech výletníků a poutníků považovat město za navštívené, když obejdou náměstí, smočí ruce v kašně a vylezou na městkou věž. Kašnu Třebíč nemá. Snad by mohla mít, ale místo toho se musíme spokojit se sousoším Cyrila a Metoděje, u které ho si generace především gymnazistů a jiného studentstva dávají sraz. (Pražáci pod ocasem, my u "Cyrdy".) Ztráta kašny je vyvážena pohledem z městké věže, jenž je otevřena pro veřejnost od dubna do října a vyhlídkový ochoz je asi 50 m nad zemí. Ještě na začátku dvacátého století se v ní žilo, asi tak jak to známe ze vzpomínek Bohuslava Martinů. Ten ovšem bydlel jako dítě ve věžním bytě v Poličce. Věžní hodiny svým průměrem jsou největší v republice, a jejikož Třebíč leží v údolí řeky Jihlavy, takže je na městké hodiny dobře vidět z velké části města , tak se říká, že spousta obyvatel Třebíče nenosí na ruce hodinky, protože se prostě stačí podívat na věž. Pod mohutnou městkou věží kostela svatého Martina (to je ten, co podaroval žebráka půlkou svého pláště) se rozprostírá třetí největší náměstí v České republice. Za zmínku na něm stojí především "Malovaný dům" ze 16. století a funkcionalistická stavba bývalé spořitelny od známého brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Naopak děs a hrůza jde z hotelu Zlatý kříž, postaveného v baťově éře...

Fouskův mlýn | Stařeč u Třebíče | 737 272 859 | Fouskuv-mlyn@seznam.cz